Nestandardní štěně.

Co s nestandardním štěnětem ?

Občas se narodí i v chovu „čistokrevných psů“ štěně, které nějakým způsobem neodpovídá standardu daného plemene. Jaké jsou tedy možnosti co s ním dále?

Zákon o ochraně zvířat

Zákon č. 246/1992 Sb., o ochraně zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, obsahuje imperativ, že žádné zvíře nesmí být bezdůvodně usmrceno (§ 5 odst. 1), v dalším odstavci téhož paragrafu najdeme taxativní (tzn. úplný, vyčerpávajícím způsobem postihující) výčet případů, kdy to učinit lze.

Bezbolestné utracení přichází v úvahu pouze pro slabost, nevyléčitelnou nemoc, těžké poranění, genetickou popř. jinou vrozenou vadu, celkové vyčerpání, kdy by další přežívání bylo pro zvíře spojeno s trvalým utrpěním.

Řešení existuje – prodej se slevou!

Odchylka od standardu je vadou založenou geneticky, bezbolestné utracení pouze z tohoto důvodu je vyloučeno, pokud by pro štěně další život nepředstavoval trvalé utrpení.

A to barevná vada, či předkus rozhodně nepředstavují.

Chovatel zpravidla předem zná přání „svého“ zájemce a ví, kdo touží po šampionovi a kdo čeká na mazlíka.

Nekorektní chovatel zájemce, o kterém ví, že se do výstavního kruhu nepohrne, na nic neupozorní, s klidem mu nestandardní štěně prodá za plnou cenu a řekněme si to na rovinu, stává se to!

Korektní chovatel štěně nabídne tomu zájemci, o němž předpokládá, že jej vada , lépe řečeno odchylka, trápit nebude. Pochopitelně jej na problém výslovně upozorní a zároveň mu nabídne přiměřenou slevu. Rozpětí této slevy se dost různí a závisí mimo jiné i na aktuální poptávce po plemeni. Sleva by neměla být zanedbatelná, za plnou cenu se prodávají plnohodnotná štěňata a tohle tedy není ten případ – majitel bude v možnostech co se psem podnikat přece jen omezen.

Pro zájemce, který si je předem jist, že se v budoucnu nechce sám stát chovatelem, ani svého pejska vystavovat, je to nabídka bezesporu velmi zajímavá. Získá psa s PP plemene, které si vybral, a ještě ušetří, ve svým plánech (mít mazlíka) není nikterak omezen, má co chtěl – psa na „gauč“.

Průkaz původu

I štěně, které neodpovídá plemennému standardu, dostane průkaz původu, má na tento doklad nárok. Již ze samotného názvu dokumentu je zřejmé, co nám PP osvědčuje. Není to „Conformity Declaration“, tedy prohlášení o shodě (s plemenným standardem), nýbrž potvrzení, že štěně má známou matku i známého otce a ti jsou v průkazu původu neboli rodokmenu jmenovitě uvedeni a to až do čtvrté generace předků.

Zdaleka ne každý zájemce o štěňátko odchylku od plemenného standardu pozná (ne každý vůbec o existenci nějakých plemenných standardů ví) a ne každému určitá odchylka vadí. Někdy je taková věc dokonce vítána jako zajímavá jedinečnost (např. nestandardní zbarvení).

Kupní smlouva

Je především v zájmu chovatele, aby problém štěněte do kupní smlouvy promítl.

* V čem konkrétně spočívá vada (odchylka od plemenného standardu) štěněte prodaného za sníženou cenu.

* Kolik činí dohodnutá sleva.

Na první pohled je zřejmé, že máme co do činění se seriózní chovatelskou stanicí. Na druhé straně musí být kupující připraven na to, že chovatel si vymíní z jeho strany určité konkrétní závazky, např., že

• nebude zvíře vystavovat

• 16

• nebude usilovat o zařazení zvířete do chovu

• nebude produkovat štěňata bez průkazu původu

To vše pod citelnou sankcí, která spolu s kupní cenou zvířete významně převyšuje kupní cenu štěňat standardních.

Zkušenosti ze zahraničí

V zahraničí (především v USA) je běžné, že sám chovatel štěňata roztřídí na :Show Quality“ a „Pet Quality“ a právě o druhou skupinu je největší zájem. „Show Quality Puppy“

si vlastně kupují jen ti, kdo se chtějí zařadit mezi chovatele, plánují výstavní kariéru, případně obojí. Kdo hledá domácího společníka, nechce platit cenu, za jakou se prodávají štěňata s perspektivou úspěšných výstavních výsledků (rozdíl je totiž poměrně značný), ale chce štěně přímo od chovatele, nikoliv z Pet Shopu, proč? Renomovaný chovatel je pro kupujícího zárukou, že získá prvotřídní zboží.

• takový chovatel dbá na dobré jméno, jeho motivací není okamžitý zisk, ale zvelebení chovu,

• má svůj šlechtitelský plán a genetický program (ve vlastním zájmu k chovu využívá jen prvotřídní zvířata a volí prvotřídní spojení, aby nedošlo k destrukci chovu),

• původ štěňat je znám a kupující ví, že rodiče mají veškeré zdravotní atesty – po zdravotní stránce nejde do žádného rizika,

• „nedostatky“ jsou jen drobného charakteru, někdy dokonce nejde ani přímo o odchylky od standardu, nýbrž o předpoklad, že by bylo velmi obtížné s konkrétním štěnětem nějakých výstavně významných úspěchů dosáhnout – standard je považován za ideál a pokud se štěně ve více parametrech od ideálu vzdaluje, je zařazeno do „Pet Quality“ (bývá uváděno, že je obtížné z něj udělat šampiona).

Na druhé straně je rovněž kupující připraven se zavázat k řadě konkrétních omezení, která mají za cíl chránit nejen chov plemene (případný zákaz reprodukce), ale i oprávněné zájmy chovatele ve vztahu ke konkurenci (např. závazek nezveřejňovat původ zvířete). Výše slevy přirozeně bývá přímo úměrná počtu a rozsahu restrikcí.

A zpátky do České republiky

U nás jsou naprosto odlišné podmínky. Pokud zde chovatelé tohoto „střihu“ existují, je jich jako šafránu, je známo, že typický český chovatel je majitelem jedné fenky a zpravidla nedisponuje žádnými šlechtitelskými ambicemi, natož genetickými plány. Dalším aspektem je fakt, že respekt k právu a závaznosti smluvních ujednání u nás není na zvlášť vysoké úrovni, jedna věc je smluvní sankci za nedodržení smlouvy si v kupní smlouvě sjednat a druhá věc je ji posléze vymoci – tato fáze nebývá vždy právě jednoduchá. V některých případech by snaha zavázat kupujícího k tomu, že nebude zveřejňovat původ zvířete, mohla být dokonce kontraproduktivní (držet jazyk za zuby u nás nepatří k dobrým zvykům). Ovšem opatření k ochraně chovu plemene by v případě prodeje nestandardních štěňat rozhodně vždy měla být součástí smluvních ujednání.

V články byly použity materiály

JUDr. Menšíkové, Pes přítel 12/2009